Kvůli inflaci je život mnoha rodin z měsíce na měsíc náročnější.
Potřebují potraviny či základní hygienické potřeby. Několik slovenských rodin se ocitlo na hranici chudoby a finance z výplaty jim někdy nepokryjí celý měsíc. Obracejí se proto na charitu v jejich okolí. Několik slovenských organizací pociťuje nárůst žádostí o pomoc.
Situace se zhoršila v souvislosti s pandemií, ale také válkou na Ukrajině a vysokou inflací, která je aktuálně nejvyšší za posledních 20 let. Stoupají proto ceny potravin, pohonných hmot, energií, připlácíme si už i za oděvy a obuv.
Rodiny proto vyprazní své peněženky rychleji a některé z nich si už neumí poradit bez pomoci. Mluvčí Slovenské katolické charity Monika Molnárová říká, že zaznamenali zvýšený zájem o pomoc od stovek rodin napříč celým Slovenskem, nejvíce však v chudších oblastech. „Mnozí ztratili práci nebo přišli o jednoho ze členů rodiny, takže celý chod domácnosti zůstal na jednoho ze členů – ať už je to matka, nebo otec samoživitel,“ uvádí.
Nejčastěji mají zájem o trvanlivé potraviny či hygienické pomůcky. \“Slovenská katolická charita se je snaží dlouhodobě a systematicky distribuovat do svých arcidiecézních, diecézních i parochialních charit,\“ dodala Molnárová.
Problémem je nájem
Nárůst žádostí o pomoc zaznamenaly iv nevládní organizaci Úsměv jako dar, která se zaměřuje na pomoc rodinám v obtížných životních situacích. I je žádají o pomoc hlavně jednorodičovské rodiny. \“Bohužel není v naší moci pomoci všem, je to nad naše síly, proto oslovujeme spolupracující subjekty, které jim mohou pomoci,\“ uvedla Mária Soboličová z této organizace. Momentálně doprovází přes 2 tisíce slovenských rodin.
Na Slovensku je celkem 150 tisíc rodin s jediným rodičem. Právě oni patří ke skupinám, které jsou obecně nejohroženější chudobou. „Aktuálně se pod hranici chudoby propadá 12,8% rodin, z nich nejčastěji ty jednorodičovské,“ uvedla Soboličová. Rodinám pomáhá postavit se na nohy hlavně jejich okolí.
Rodiny od organizace nejčastěji žádají finanční pomoc, kterou využívají k nákupu potravin, léků, oblečení a obuvi, ale také na kroužky či výlety pro děti. Největší problém pro tyto rodiny však představuje pokrytí nájmu. „Kvůli inflaci je pro ně život z měsíce na měsíc stále náročnější. Nemluvě o nečekaných událostech, jako je například náhlé zhoršení zdravotního stavu a náklady z toho plynoucí. Rodiny se většinou v takových situacích velmi lehce zadluží, což představuje dlouhodobý problém do budoucna,“ upozorňuje Soboličová.
Většinou potřebují potraviny
Situaci potvrzuje i organizace Jeden rodič, která poskytuje pomoc rodinám, ve kterých je pouze jeden rodič. Rovněž zaznamenala zvýšený zájem o pomoc. Celkem mají registrovaných 1163 jednorodičů, kterým poskytují různé druhy pomoci – potravinovou, sociální či právní.
Letos jich však o individuální pomoc poprosilo do konce května 120 lidí, jen o 30 méně než v průběhu celého loňského roku. Přestože kdysi tvořila prosba o potraviny jen něco přes polovinu žádostí, dnes je to už velká většina.
„Zvýšil se nám počet rodin, které nemají dostatek financí na nákup potravin na celý měsíc. Rovněž se zvýšil počet rodičů, kteří nemají práci na trvalý pracovní poměr a pravidelný měsíční příjem,“ vysvětluje ředitelka neziskové organizace Jeden rodič Eva Marková. Mezi nejčastější důvody, proč se rodiče nedokážou zaměstnat, řadí například nízký počet míst v předškolních zařízeních nebo častá onemocnění dítěte.
Podle ní by rodinám pomohla systémová pomoc: vyšší dostupnost služeb, jako jsou mateřské školy a družiny, či výrazné zvýšení životního minima. Podobně jako Soboličová z organizace Úsměv jako dar vzpomíná problémy s bydlením. „V současnosti tvoří bydlení více než 60 – 70 procent nákladů na domácnost,“ uvádí Marková. Dodává také, že by pomohlo zavedení systémové pomoci – adresná pomoc jednorodičovským rodinám, vznik nových služeb pro tuto skupinu lidí nebo například zavedení nového příspěvku na bydlení.
Mírný pokles
Naopak, mírný pokles zaznamenali na dárcovském portálu Lidé lidem. Od konce ledna do konce dubna se na něj obrátilo 595 lidí, o 10 procent méně než loni.
Nejčastěji je o pomoc žádají rodiny s těžce nemocnými dětmi nebo dospělými. „Léčba, terapie a rehabilitační pobyty, které potřebují pro zlepšení zdravotního stavu, často nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, naopak jsou finančně velmi náročné. Stává se, že jeden nebo oba rodiče se kvůli péči o nemocného člena rodiny musí vzdát zaměstnání ak léčbě nemají prostředky,“ uvedl ředitel Roland Kyšla.
