Ministerstvo hospodářství sice přislíbilo, že ceny elektřiny zůstanou příští rok nízké na rozdíl od tržních, avšak dosud nezveřejnilo detaily.
To, že domácnosti si od příštího roku budou muset výrazně připlatit za plyn a elektřinu je jasné. Otázkou však nyní zůstává, jak hluboko budou muset sáhnout do svých peněženek. Dodavatelé energií se totiž nacházejí ve velmi komplikované situaci, a tak nedokážou vyčíslit přesné zdražování. Problémy jim totiž způsobuje ohlášené zmrazení cen elektřiny pro zranitelné skupiny.
V praxi to bude znamenat, že průměrná domácnost, která používá tuto komoditu jen na vaření, zaplatí zhruba 162 eur za rok oproti necelým 65 eurům v roce 2022. V případě, že rodina používá plyn i na ohřev a vytápění, jejich roční účet se zvýší až na 2900 eur (v roce 2022 je to 1171 eur).
Chaos v elektřině
V případě elektřiny je to mnohem komplikovanější. Ministerstvo hospodářství totiž v únoru podepsalo memorandum se Slovenskými elektrárnami o zastropování cen. Jedna megawatthodina (MWh) by tak měla stát 61,20 eura.
„Memorandum je sice nezávazná forma, avšak právně nelze uplatnit, neboť jeho obsah neumožňuje přímou aplikaci. Není tak jednoduché vymyslet systém, jak dostat elektřinu ze Slovenských elektráren ke koncovým zákazníkům,“ říká Ambrošová.
Resort hospodářství si dohodl s elektrárnami, že pro zranitelné skupiny vyčlení 6,15 terawatthodiny za zvýhodněnou cenu. Jak však dodává Ambrošová, tento objem nebude stačit pro všechny.
„Nemyslím si, že se tato již zveřejněná částka bude týkat všech zranitelných, protože to matematicky nevychází. Považuji za nešťastné, když resort zveřejnil konkrétní částku, kterou budou odběratelé na faktuře hledat. Jednak to není konečná cena, protože do toho je třeba započítat i další poplatky, a jednak si stát nenechal prostor k přerozdělení takto získaných prostředků mezi zranitelné za jiné ceny,“ vysvětluje Ambrošová.
Jiné řešení
Dodavatelé energií tak kritizují postup ministerstva. Slovenské elektrárny totiž mohly raději prodat elektřinu na spotovém trhu za aktuální ceny, které se pohybují na úrovni přes 200 eur za megawatthodinu. Z rozdílu mezi zastropovanou cenou by tak podle Ambrošové získali balík peněz v hodnotě kolem miliardy eur. Tyto finance se tak mohly následně adresně použít ke snížení koncových cen pro odběratele, kteří jsou nejvíce postiženi zdražováním, tedy zranitelné skupiny.
„Bylo to šité horkou jehlou. Nejdříve se přišlo s nápadem a nějakou cenou, která se hned medializovala a teprve poté přišla odborná debata. Z té jsou však vyloučeni více hráčů na trhu. Celá myšlenka nebyla úplně špatná, v těchto kritických časech není mnoho možností na výběr, ale mělo se to nejdříve promyslet a potom komunikovat,“ míní šéfka TU.
Ambrošová tvrdí, že by bylo vhodnější, kdyby se takto získané prostředky použily na zastropování ceny elektřiny pro zranitelné, například na úrovni 80 až 90 eur za megawatthodinu. V takovém případě by domácnosti zaplatily měsíčně o přibližně 5 eur navíc oproti zastropování v současnosti, což je ještě snesitelné navýšení, ale výhodnější cena elektřiny by se mohla vztahovat na mnohem širší okruh odběratelů, kteří to reálně potřebují.
Na všech se nedostane
Jelikož celkový objem elektřiny za zastropovanou cenu 61,20 eura nebude postačovat, dodavatelé energií tvrdí, že ostatní regulovaní odběratelé budou muset platit ceny podle cenové regulace, které budou odrážet tržní ceny a ty jsou momentálně přes 200 eur za megawatthodinu. V současnosti je období na nákup elektřiny určeno regulačním úřadem od července do října.
„Dodavatelé jsou znepokojeni, neboť od 1. 7. mají podle platné cenové vyhlášky začít nakupovat elektřinu pro domácnosti, avšak stále není jasné, jak se má dohoda z memoranda uplatnit. Hrozí reálné riziko, že při takto nepředvídatelném a nestabilním podnikatelském prostředí se komerční dodavatelé z trhu zcela stáhnou,“ dodává Ambrošová.
Nejistá budoucnost
Energetici očekávají, že napjatá situace na trzích bude pokračovat nadále. Stále totiž nepominuly tlaky, které vyhnaly ceny plynu a elektřiny vzhůru. A to jsou odstavení jaderných elektráren v Německu, pumpování peněz do oběhu ze strany centrálních bank, postcovidové oživení, dlouhodobé odstávky elektráren v Číně a nejistota pro válku na Ukrajině.
Pokud se budou uplatňovat sankce vůči Rusku, tak nejistota bude přetrvávat.
Zastropování se teprve připravuje
Samotné ministerstvo se zatím k problematice zastropování cen konkrétně nevyjadřuje.
„Memorandum se společností Slovenské elektrárny je základním rámcem dohodnuté spolupráce. V současnosti se finalizuje potřebná smlouva. Systém, který připravujeme, zajistí 100% kontrolu nad spotřebou. Zároveň zdůrazňujeme, že cena elektřiny bude sice zastropována, ale bude i zájmem ministerstva, aby se jí neplýtvalo. Podrobnější informace zveřejníme po zfinalizování smlouvy,“ vzkázal resort hospodářství.
