Plevel je rostlina jako každá jiná. Nazýváme ji tak jen proto, že roste na místě, kde ji nechceme. Plevelí tak může být léčivá bylina, koření, tráva, ba třeba zelenina, která vyklíčila ze semínek roztroušených v půdě.
Vytvořte divočině konkurenci
Pro půdu není zdravé, aby zůstávala nezakrytá. Vyprahlá země tratí život a spolu s ním mikrosvět, na kterém závisí svět rostlin. Bakterie, mykorizní houby, hmyz a bezobratlí jsou důležité pro to, aby se koloběh živin nezastavil. Proto se příroda snaží i sebemenší kousek vždy osídlit.
Není nutné, aby půda mezi řádky zůstávala na zahrádce prázdná. Naučte se pěstovat v podrostu či meziprostoru plodiny, které vyplní prázdné plochy. Sázíte do řádků sazenice kukuřice? Potom mezi ně směle vysaďte i hlávkový salát a cuketu. Zatímco cukina bude pod kukuřicí prosperovat, salát sesbíráte dříve, než se ztratí v tůni.
Klidně využijte pro krátkodobé plodiny meziřádky při výsevu mrkve nebo výsadbě cibule. Pod rybíz a angrešt vysaďte rodivý podrost brusinek.
Zahustěte výsadbu
Pokud jste v minulých letech neměli na zahrádce problém s invazí vytrvalých plevelů, změňte výsev a výsadbu do řádků a sponů za přírodní porost bez geometrických pravidel. Hustší pokrytí půdy se nemusí projevit na ztrátě úrody či náročnějším okopávání.
Právě naopak. V tůni se obnoví mikroskopický život v půdě a rostlinky budou prosperovat lépe než v minulosti. Obzvláště v případě, že hnojíte organickými hnojivy, které zajistí pro neviditelný svět stabilní základnu pro život.
Přikryjte půdu kompostem
Prostor mezi ohrnutými bramborami není jednoduché využít k pěstování podrostu. Nať brambor roste rekordním tempem a dokáže během několika týdnů zcela překrýt veškerý volný prostor.
Existuje však způsob, jak ochránit do této doby meziřádky před invazí plevelů. Stačí je pouze zakrýt 10centimetrovou vrstvou upěchovaného, vyzrálého kompostu. Na půdě vytvoří neproniknutelnou vrstvu, která brání růstu plevelů a udržuje půdu pod sebou vlhkou. Nemusíte se obávat toho, že se vzduch ke kořenům brambor nedostane.
Slámou nejen pod jahody
Skvělým materiálem pro nastýlání je i sláma. Stalo se v posledních letech zvykem, že o ni není zájem a tak se jí rád zbaví nejeden záhumenkář. Stačí ji nařezat na 10centimetrovou sečku na staré řezačce a rázem se z ní stane výborný materiál pro nastýlání půdy.
Sláma splní svůj úkol na záhonu s jahodami, v podrostu rybízu, malin a na jiných špatně dosažitelných místech v užitkové zahradě. Pokud namokne a ulehne, vítr ji nebude rozfoukávat do okolí. Výhodou slámy je, že plody na políhavých výhonech ochrání před houbami z půdy. Postupným rozkládáním obohacuje zeminu o humus, který zlepšuje její strukturu.
Sláma však může být atraktivní iv některých druzích okrasných záhonů. V takovém případě je však třeba ji podložit geotextilií, která zabrání přerůstání plevelů z půdy. Protože co mezi užitkovou výsadbou oku nevadí, to může být trnem v oku na záhonu okrasném.
Seno má svá rizika
I seno lze použít podobně jako slámu. Pokud však bylo nakoseno v době, kdy byly trávy a byliny zralé, spolu s nimi se z louky dostalo i osivo, které při kontaktu s vodou vyklíčí i po letech. Nastýlaný záhon by se tak rázem mohl proměnit v kus zelené louky.
I houbám odolává seno poslabší než sláma. Čím je čerstvější, tím více cukrů a bílkovin ve vláknině obsahuje. A to je potrava ideální pro kvasinky, houby i plísně. Chomáč sena vložený do květináče z pálené hlíny se však může stát skvělým útočištěm pro ucholaky, které vás na zahradě zbaví mšic.
Kůru si nasbíráte i sami
Ne náhodou je kůra jehličnanů populární pro nastýlání okrasných záhonů. Vypadá opravdu dobře i přesto, že se rozkládá stejně jako ostatní přírodní materiály. Deseticentimetrová vrstva kůry na geotextilii vydrží bez výměny několik let.
Pokud se domluvíte s lesním hospodářem místní smrkové monokultury, možná si budete moci v hoře nasbírat ze sucharů kůru i zdarma. Jsou to mrtvé stromy, které čekají jen na vytížení. Během hodiny můžete v ideálních podmínkách naplnit několik pytlů materiálem, který už stačí pouze na klátu nasekat sekerou nadrobno.
Štěpka vydrží déle
Atraktivní vzhled má také dřevěná štěpka. Tu si můžete vyrobit elektrickým štěpkovačem z větví náletových lísek a vrbín. Rotující kotouč je naseká na kratičké segmenty, kterými lze přikrýt volný prostor v okrasných hřídkách.
Vhodný materiál lze získat od obce, která obhospodařuje pozemky ve společném vlastnictví. Je lepší větve zužitkovat pro dobrou věc než je pálit na kopách.
