Slyšeli jste už někdy o listových zeleninách s exotickými názvy – mibuna, mizuna a komatsuna? Rostou neuvěřitelně rychle a v truhlících se jim líbí. Křupavý listový salát tak můžete mít po celý rok. I bez zahrádky.
Aniž byste měli jakékoli zahrádkářské zkušenosti, vyrostou i na vašem balkoně. Ze dne na den budete pozorovat jak rostlinky mocní a potrvá pouze dva týdny, než budou připraveny pro první včasnou sklizeň. Rychleji to snad už ani nejde.
Hřídka v nádobě
Ochranu před přehřátím, nepřetržitou zásobu vody a dostatek prostoru pro růst – toto vše jim dokáže zajistit samozavlažovací truhlík umístěný ve stínu. Vodní rezervoár v jeho spodní části pomalu provlhčuje substrát a v noci do sebe akumuluje chlad aby zmírnil denní vedra. Čím méně stresu rostlinky pocítí, tím sladší jejich lístky budou. A to je pro úspěch rozhodující. Obzvlášť v případě, pokud trávíte mimo domácnost více času než v ní.
Ve vysokém truhlíku o délce 100 centimetrů naroste dostatek salátu ke slavnostnímu obědu 4-členné rodiny. Nám se osvědčily pevné a objemné květinníky Siesta Lux od Plastie. Pokud je postavíte k tradičnímu 60-cetimetrovému truhlíku s muškáty, připomínají více štědrou zahradní záhonu než stísněnou nádobu na pěstování. Když rostlinky pokryjí povrch substrátu, stresové období mají na této zádi za sebou.
Lehký substrát udrží vodu
Přírodní pěstební substrát ze sáčku je jistější volbou než zemina ze zahrady. Je vzdušný a zdravé kořeny rostlin jím přerůstají mnohem rychleji než obyčejnou půdou. To dává rostlinkám při pěstování značný náskok. Čím rychleji se kořeny rozvětví, tím rychleji získá rostlinka oporu a začne čerpat živiny pro růst svých lístků. Ty jsou pro vytváření zelené hmoty a soustřeďování chutí klíčové.
Nejvhodnější je substrát vyrobený z rašeliny, předhnojený směsí organických hnojiv. Ty dokážou zajistit zásobu živin přibližně na 100 dní pěstování. Jelikož rašelina samotná je mrtvou rostlinnou hmotou, ze které všechny živiny již vyčerpaly mikroorganismy, neobejde se bez přihnojování. Na to však při čtrnáctidenním růstu asijských listových zelenin myslet není třeba.
Naplňte truhlík do dvou třetin a utlačte jeho obsah. Zbytek doplňte jemným přisypáním a zarovnáním povrchu asi tak centimetr pod okraj truhlíku. Pro srovnání povrchu jím stačí intenzivně zatřást do stran.
Centimetr pod povrch
Semínka mibuny, mizuny a komatsuny jsou dostatečně velká na to, abyste je uměli cíleně ukládat na povrch substrátu. Rozmístěte je ve dvoucentimetrových odstupech po celém povrchu a tupým koncem tužky je zatlačte pod povrch. Jednoduché a přesné.
Dírky které vzniknou se vytratí po první startovací zálivce. Plastová láhev s děrovaným víkem je pro zalévání ideální. Jemné proudy vody nevyplaví semínka z jejich pečlivě určených míst. Teď už jen nalít vodu do rezervoáru a přikrýt truhlík průhlednou fólií na první dva dny, než se zpod země objeví klíční lístky. Od tohoto momentu začíná skvělé divadlo, které končí sklizní.
Opatrně, jsou jemné
Potrvá pár dní, než rostlinky substrát překoření a získají v něm oporu. Jelikož voda z rezervoáru nedokáže vzlínat až k povrchu truhlíku, první dny se bez doplňování vláhy neobejdou. Lahev s dírkami by rostlinky vyvalila a zbytečně by plýtaly svojí energií pro opětovné vztyčení. Výhodnější je sáhnout po rozprašovači a obnovit vláhu ve vrchních centimetrech substrátu jemnou mlhou.
Každý večer je vidět jak moc od rána vyrostly. Všechny tři rostlinky mají rovněž rychlý růst, liší se jen tvarem listů. Je úžasné každé ráno sledovat, jak se na jejich okrajích vytvořily malé kapičky vody z ranní mlhy. Jakoby sbírali vodu pro nadcházející horký den.
Jakmile dosáhnou výšky 5 centimetrů, stanou se dostatečně odolnými na to, aby si vystačili s vláhou v substrátu. V tomto momentě už jejich kořínky dorostly do poloviny hloubky truhlíku, kde je vlhkosti více než dost. Nyní už je třeba sledovat pouze plovákový ukazatel vody v rezervoáru a doplňovat ji podle potřeby.
Příroda nespí
O malé rostlinky projevují zájem skočky a motýly mlynářku zelného. Skočky obvykle mnoho škody nenadělají. V listech vyhrýzají malé kulaté dírky o průměru 1-2 milimetry. Motýli kladou na listy drobná vajíčka, ze kterých se po 7-10 dnech líhnou drobné zelené housenky. Ani ty však nestihnou nadělat škody, protože sklizeň zelených lístků přichází dříve, než stihnou nějaké škody napáchat.
Na salát i do hrnce
Dvoutýdenní lístky se chutí ponášejí na naše listové saláty. Jsou však méně sladké a více aromatické. Jako byste najednou cítili chutě, které se z kulturních plodin vytrácejí. S octovou zálivkou, kapkou oleje, pomerančovou šťávou a špetkou bylinek – chutnají svěže a mají lákavý vzhled.Jejich plná chuť se ovšem vyvine až po dalších 2 až 6 týdnech. Pokud si několik mladých rostlinek přesadíte do květinníků, postupně získají tmavě zelenou barvu a jejich listy zmohutní. Mibuna si zachová svou jemnost, mizuna zachutná přírodou mnohem mocněji a komatsuna získá kořeněnou chuť kdesi uprostřed mezi hořčicí a kopřivou. Takové vyzrálé listy nejlépe chutnají ve vaječné omeletě nebo dušené jako příloha k jídlu.
Redakce radí: Nevíte co připravit k masu? Nechcete se inspirovat tipy na zajímavé přílohy.
